NADŠENÍ JE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ ÚROVEŇ

Už jsi někdy zažil/a, že někdo z tvých známých, který je na tom s angličtinou hůř než ty, sebevědomě zvládl reagovat na situaci, ve které by tobě tekly čůrky po zádech?

Vybavuji si, jak se tatínek mé kamarádky vždy hlasitě a vášnivě domlouval německo-rusko-česko-chorvatsky s majitelem ubytování v Chorvatsku, kam mě s sebou brali na dovolenou.

Dalším důkazem mého tvrzení je student, který ke mně chodil na lekce. Vždy přišel a s hlasitým „Hello!“ na sebe strhnul pozornost. Úplně si říkal o navázání kontaktu. A když jsem se ho začala na něco ptát, snažil se vždy nějak vymyslet a sesmolit odpověď, často i komplexní, a ještě přidal i vtip, i když mu na to jeho úroveň ještě nestačila co do slovní zásoby a gramatiky.

Posledním příkladem je studentka, která se nikdy předtím neučila anglicky a po půl roce samostudia se přihlásila na můj první English Evening. Byla nadšená, jaký je to super nápad a příležitost! Samozřejmě pak přišlo zaváhání, zda si tam pokecá, ale i přesto přišla a bylo to naprosto skvělé! Nakonec si povídala i s rodilým mluvčím a odcházela spokojená.

Co si z toho odnést? Někdy je výhodné vyměnit strach a podceňování za takové to čisté přirozené nadšení. Za nadšení, že budu komunikovat a vyzkouším si, že se zvládnu domluvit, i kdyby trochu rukama nohama, protože i to je součást komunikace.

Přeji ti hodně nadšení nejen při studiu angličtiny!